Vichřice P.

Nezmaři

1:Tady mě mEáš, taková jsem,
tak se s tím smHiř a zahoď rAanec iluzEí,
tady mě máš, tak si mě vem,
a dej si pHozor, možná tAě to zamrzEí.
R1:Já nejsem plHáž, ale ani skC#mála,
rodokmen mHůj začF#míná vichřicEí,
tys ještě snHil, já už tu stC#mála,
vítr vDe vlasech a Aoči dychtícEí.
2:Málo mě znáš, jsem jak zlej sen,
a možná bude líp, když půjdeš o dům dál,
tak proč se ptáš, jakej byl den,
když teď je noc a já už rozepínám šál.
R2:Už tisíc let trofeje sbírám
a sbírku mou mi bouře rozmetá,
svý tělo zničím, to nepopírám,
a svobodná duše s větrem odlétá.
3:Tak to jsem já, ty už máš strach,
tohle já poznám - koukni se mi do očí,
ale je pozdě, zvedá se prach,
obejmi mě a svět se s náma roztočí.
R3:Ztrácíme dech v labyrintu tónů
a smysly proplétaj' se hořkou závratí,
opadá rez na srdcích zvonů,
tahle noc už se ti nikdy nevrátí.
R1:+ vítr vDe vlasech a Aoči dychtícEí ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:29.672+00:00
Výsledky hledání: